Zdravím vás ve jménu našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Dnes v našich textech hodně uslyšíme o domech a příbytcích.
Izajáš 66,1 “Toto praví Hospodin: „Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je ten dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí?”
Zjevení 21,3 „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi,“
Lukáš 19,5 „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“
Modleme se: Drahý Ježíši, otevři naše srdce a oči, abychom tě viděli jasněji. Děkujeme ti za toto shromáždění. Požehnej mu a rozvíjej ho. Naplň nás a vyšli nás jako své děti, kterým neustále odpouštíš.
Bůh miluje být se svým lidem. Vždyť je to Jeho stvoření. Bůh miluje, když se jeho lid shromažďuje. Rád bych si myslel, že když byl tento kostel postaven, Bůh se radoval, protože to znamenalo místo oddělené pro setkávání Boha s jeho lidem. A to učinil a bude činit i nadále.
Dnes bych se rád podíval na text z Lukáše 19,1-10
1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. 2 Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč; 3 toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je, ale poněvadž byl malé postavy, nemohl ho pro zástup spatřit. 4 Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. 5 Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ 6 On rychle slezl a s radostí jej přijal. 7 Všichni, kdo to viděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ 9 Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův. 10 Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“
Myslím, že se shodneme na tom, že hlavní postavou tohoto příběhu není Zacheus, ale Ježíš. Zacheus je docela pasivní. Ano, vyleze na strom, ale je to jen reakce na Ježíšův příchod. Je naplněn radostí, ale jen díky tomu, že se s ním Ježíš setkal tam, kde byl. Vrací ukradené bohatství z radosti, kterou mu dal Ježíš. Přijímá spásu, protože ji nad ním hlásá Ježíš.
Vidíte, kam tím mířím?: Zacheus není hlavním tématem této pasáže. V tomto textu lidé častěji pozorují Zachea a to, co dělal. Ale dnes bych chtěl, abychom se podívali na to, co udělal Ježíš.
Nejprve vám doporučuji, abyste si doma přečetli Lukáše 18. Ježíš v kapitole, která je těsně před touto, mluví o celníkovi, o radostných malých dětech, které jsou vítány v jeho království, a o tom, že co je nemožné pro člověka, je možné pro Boha. Mluví o své smrti a nakonec o slepém člověku, který dostává zrak. Zní vám to povědomě? Je to celé stejný příběh o Ježíšově setkání se Zacheem.
Ježíš přichází do Jericha a potkává Zachea, celníka, člověka, hříšníka.
Zacheus je malý muž, možná jako dítě. Lidé by si přáli, aby ho Ježíš poslal pryč, ale Ježíš říká Zacheovi, aby k němu přišel. Zní vám to povědomě?
Pak se Zacheovi otevřely oči. Ježíš přišel do jeho domu a Zacheus byl spasen.
Pojďme tedy k naší hlavní postavě, Ježíši. Přichází tam, kde je Zacheus. Volá Zachea k sobě. Jde do Zacheova domu, do jeho srdce, a Ježíš mu přináší spasení. Wow!
Ach, jak je to s námi stejné. My, hříšníci, ubohé bídné bytosti, se schováváme na stromech, stydíme se za to, co jsme udělali. Schováváme se za různé hříchy a touhy, které nás oddělují od Boha. Ať se snažíme jakkoli, abychom viděli Ježíše, sami to nedokážeme. Trápí nás deprese, pocit viny, stud, osamělost… doplňte si sami. Jsme beznadějní.
Jenže je tu Ten, který k nám přišel. Je to sám Ježíš, který k nám přichází. Přišel na tuto zemi, aby nás povolal zpět k sobě. Je to On, Bůh i člověk v dokonalosti, kdo přišel, aby přinesl život všem lidem, aby nás obnovil a přivedl zpátky k Otci. Je to Ježíš, kdo visel na stromě – na dřevěném kříži, kde vylil svou krev jako oběť za odpuštění všem. Náš hřích, hanba a vina byly ukřižovány na dřevě, kde visí Ježíš a volá nás, abychom přišli. Říká: „Pojďte se mnou zemřít, abyste mohli žít.“
A přesto se Ježíš neukázal v hrobě. Ne, vstal z mrtvých a zvítězil nad hříchem, smrtí a ďáblem. Usadil se u nás, jak jsme slyšeli ve Zjevení. „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi,”
Ježíš se usídlil v Zacheovi, v tobě, ve mně a ve všech, kdo věří. Volá nás dolů (tedy ze stromu) ze stínů do světla, abychom vyznali své hříchy, byli naplněni a vysláni do světa.
I když jsme se tu dnes sešli, abychom oslavili tento kostel, víme, že bychom tu neměli zůstat. Přišli jsme, abychom se naplnili Božím slovem, připomněli si zaslíbení, která jsme obdrželi při křtu, a přijali Boží dobré dary u Večeře Páně. Z této budovy jsme však posláni do světa, který potřebuje lásku, péči, nasycení, oblečení a vyprávění o Ježíši, ukřižovaném a vzkříšeném Pánu.
Jděme tedy jako Zacheus, který byl vyslán. S radostí, dávejme zadarmo a s jistotou, že k nám přišla spása. Spása je pro tebe i pro mě. Amen.
