O čem přemýšlíš, když jsi sám? Když čekáš na autobusové či tramvajové zastávce? Když se procházíš? Anebo když nemůžeš v noci spát? Kam tě tvé myšlenky nejčastěji zavedou? Jaký playlist přehrává jukebox, který máš v hlavě? Možná, že se nejčastěji zabýváš minulostí. Přemýšlíš o tom, co se stalo, co se nestalo, co se stát mohlo nebo mělo. Ale je docela možné, že se necháváš unášet myšlenkami na budoucnost. Uvažuješ o tom, co tě čeká, s čím můžeš počítat, co se změní, jak se některé vztahy nebo záležitosti budou pravděpodobně vyvíjet?

Lukášovo evangelium, 1. kapitola: Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží. Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná. 37  Neboť ‚u Boha není nic nemožného‘.“ Maria řekla: „Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova.“ Anděl pak od ní odešel.

Dnešní evangelium nám vykreslilo Marii, která přemýšlela o tom, co ji Bůh řekl. Už samotný pozdrav ji přiměl k úvahám. Jeden moderní překlad jej zachycuje takto: Anděl ji oslovil: „Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“  V jiném čteme: „Zdravím tě, milostí obdařená“. V tom pozdravu nacházíme samá pozitivní sdělení, která bychom mohli heslovitě vyjádřit pomocí 3 slov: radost – milost – Boží přítomnost.

Nejobvyklejší reakce nemála lidí by zřejmě byla: Radost – milost – Boží přítomnost? Zní to až příliš dobře na to, aby to byla pravda. Případně: Radost – milost – Boží přítomnost? To beru. Na kolik celá ta sada asi vyjde? A nějaká záruka? Jakou to má trvanlivost? A co přijde pak?

 Marie nereagovala ani podezřívavě, ani vypočítavě a už vůbec ne cynicky. Zkusme si představit Marii, jak si pro sebe opakuje slova andělského poselství: Bůh se mnou? Zahrnul mě svou přízní? Otěhotním a porodím dítě? Dám mu jméno Ježíš? Bude velkým člověkem, nazývaným Synem Nejvyššího? Království bez konce?

Jak se to může stát? Vždyť jsem jen obyčejná dívka?  Možná, že si dokážete vybavit nějakou životní situaci, kdy jste byli překvapeni takovou mírou radosti a úžasu, že jste spontánně řekli něco jako: Je to vůbec možné? To je neuvěřitelné? Tohle by nikdo nevymyslel? Nechápu!

Jestliže nám, čtenářům, jsou známy další osudy Mariina dítěte, zajímalo by nás, jak později dokázala harmonizovat andělské ujištění, o tom, že je dívkou vyvolenou, Bohem obdarovanou a navštívenou, jak se jí toto vše rýmovalo s rostoucí opozicí vůči jejímu již dospělému synu, s rostoucí nenávistí, která vedla přes vykonstruovaný proces, až k trestu smrti ukřižováním? Pane, nyní, když vidím svého syna viset na kříži, stále platí, že se nemám bát, že jsem nalezla milost u Boha? Ano, i nyní, Marie. Pravděpodobně až díky vzkříšení a seslání Ducha svatého o letnicích, ji začalo dávat její přemýšlení a uvažování nějaký smysl.

A podobně je tomu s námi. Slyšíme Boží slovo, uvažujeme o něm, vedeme s ním vnitřní dialog, ale velmi často je nedokážeme harmonizovat s tím, co prožíváme. Čelíme mnohým otázkám a tajemstvím, které přesahují schopnost našeho intelektu a nejednou se i vymykají lidské logice.

Jen Bůh ví, ve kterém okamžiku budeme zmocněni a naplněni Duchem. Tyto zázraky přesahují naše možnosti a my nedokážeme ani odhadnout, kdy nastanou.

Setkání Marie s andělem je výzvou: naslouchat tomu, co nám Bůh v životě šeptá. Jak se to může stát? Vždyť jsem jen… doplňte si sami.

A přesto, anebo právě proto, jsme pozváni k tomu, abychom odpověděli vírou, která dovolí Bohu, aby měl poslední slovo: „Hle, jsem služebnice Páně. Ať se mi stane podle tvého slova!“

O čem přemýšlíš? Ať už o minulosti, anebo o tom, co tě čeká, mým přáním je, abys o vánočních svátcích přemýšlel o Boží milosti, kterou zvláštním a nenapodobitelným způsobem zakusila mladá židovská dívka, ale také o milosti, která si stejně jedinečně a neopakovatelně našla cestu do tvého života.

Nedovol, aby zázrak Boží přízně a Božího přebývání, prošel kolem tebe bez povšimnutí. Kéž najdeš v těch příštích dnech, napěchovaných zážitky, alespoň chvíli, ve které bys přemýšlel, co znamenají andělská slova, dnes adresována každému, každé z vás: „Blahopřeji ti, Bůh si vyvolil právě tebe k velikému úkolu!“